|
|
Morální principy v současném šíitském islámu ( zvl. Írán a Írák)
Ambrosio, Šárka ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent)
Závěr Ve své práci jsem se zabývala morálními principy šíitských muslimů a důvody jejich fundamentalismu v druhé polovině 20. století. Podle mých poznatků šíitské víry jsem došla k názoru, že morálka je opravdu závislá na náboženství a politika též. Pokud politika a náboženství spolu neshodují, nastává nesoulad v životě společnosti. I v sekulárních státech se lidé řídí morálními hodnotami, aniž by prokazovali svoji víru v Boha. Pak nastává otázka, odkud stát přejímá dodržování určitých zákonů. Odpověď je, že morálka vychází z Božích nařízení pro lid. Neexistuje tedy tvrzení, že morálka nemá žádnou autoritu. Tudíž víra v Boha a znalost Jeho zákonů zajišťuje optimální fungování společnosti. Vlivem tlaku Západu v druhé polovině 20. století se jako reakce vyhraňuje fundamentalismus islámu. Řešení vidím v přiblížení obou kultur Západu a Východu. Islám svým dodržováním morálních zásad reprezentuje své náboženské postoje. Přesto ani islám není jednotný a základní rozdíly je možné najít v rozdělení na sunnity a šíity. Toto rozdělení platí i v současné době a č jsou sunnité ve většině, jsou zde státy, kde je většina šíitská. Mezi takové státy patří Irák a Írán. Na těchto dvou příkladech se ukazuje, že sunnitský a šíitský islám jsou dvě odlišné větve jednoho náboženství. Sunnitský islám v Iráku (pod patronací Saddáma...
|
|
|
Volba Emila Háchy prezidentem a její mediální obraz v dobových periodikách na přelomu let 1938-1939
Zdeňková, Aneta ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Volba Emila Háchy prezidentem a její mediální obraz v dobových periodikách na přelomu let 1938-1939" pojednává o přijetí mnichovské dohody, která zapříčinila, že Československo muselo podstoupit svá pohraniční území nacistickému Německu. Práce se dále zabývá abdikací Edvarda Beneše a především okolnostmi kandidatury, volby a prezidentského fungování nově zvoleného prezidenta Emila Háchy. Pokusí se přiblížit volbu Emila Háchy prezidentem, jeho mediální obraz ve vybraných periodikách, spolu s okolnostmi a dopady jeho politického fungování v čele Československa v období od 16. listopadu 1938, kdy se o Háchovi začalo mluvit jako o potenciálním kandidátovi na prezidenta, až do 16. března, kdy vznikl protektorát Čechy a Morava. Pro mediální rozbor bude čerpáno z deníků Právo lidu, Národní práce, Lidové noviny, Venkov a České slovo.
|
|
|
Morální principy v současném šíitském islámu ( zvl. Írán a Írák)
Ambrosio, Šárka ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent)
Závěr Ve své práci jsem se zabývala morálními principy šíitských muslimů a důvody jejich fundamentalismu v druhé polovině 20.století. Podle mých poznatků šíitské víry jsem došla k názoru, že morálka je opravdu závislá na náboženství a politika též. Pokud politika a náboženství spolu nespolupracují, nastává nesoulad v životě společnosti. I v sekulárních státech se lidé řídí morálními hodnotami, aniž by prokazovali svoji víru v Boha. Pak nastává otázka, odkud stát přejímá dodržování určitých zákonů. Odpověď je , že morálka vychází z Božích nařízení pro lid. Neexistuje tedy tvrzení, že morálka nemá žádnou autoritu. Tudíž víra v Boha a znalost Jeho zákonů zajišťuje optimální fungování společnosti. Vlivem tlaku Západu v druhé polovině 20.století se jako reakce vyhraňuje fundamentalismus islámu. Řešení vidím v přiblížení obou kultur Západu a Východu. Islám svým dodržováním morálních zásad reprezentuje své náboženské postoje.
|
|
|
Morální principy v současném šíitském islámu ( zvl. Írán a Írák)
Ambrosio, Šárka ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent)
Závěr Ve své práci jsem se zabývala morálními principy šíitských muslimů a důvody jejich fundamentalismu v druhé polovině 20. století. Podle mých poznatků šíitské víry jsem došla k názoru, že morálka je opravdu závislá na náboženství a politika též. Pokud politika a náboženství spolu neshodují, nastává nesoulad v životě společnosti. I v sekulárních státech se lidé řídí morálními hodnotami, aniž by prokazovali svoji víru v Boha. Pak nastává otázka, odkud stát přejímá dodržování určitých zákonů. Odpověď je, že morálka vychází z Božích nařízení pro lid. Neexistuje tedy tvrzení, že morálka nemá žádnou autoritu. Tudíž víra v Boha a znalost Jeho zákonů zajišťuje optimální fungování společnosti. Vlivem tlaku Západu v druhé polovině 20. století se jako reakce vyhraňuje fundamentalismus islámu. Řešení vidím v přiblížení obou kultur Západu a Východu. Islám svým dodržováním morálních zásad reprezentuje své náboženské postoje. Přesto ani islám není jednotný a základní rozdíly je možné najít v rozdělení na sunnity a šíity. Toto rozdělení platí i v současné době a č jsou sunnité ve většině, jsou zde státy, kde je většina šíitská. Mezi takové státy patří Irák a Írán. Na těchto dvou příkladech se ukazuje, že sunnitský a šíitský islám jsou dvě odlišné větve jednoho náboženství. Sunnitský islám v Iráku (pod patronací Saddáma...
|
|
|
Morální principy v současném šíitském islámu ( zvl. Írán a Írák)
Ambrosio, Šárka ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent)
Závěr Ve své práci jsem se zabývala morálními principy šíitských muslimů a důvody jejich fundamentalismu v druhé polovině 20.století. Podle mých poznatků šíitské víry jsem došla k názoru, že morálka je opravdu závislá na náboženství a politika též. Pokud politika a náboženství spolu nespolupracují, nastává nesoulad v životě společnosti. I v sekulárních státech se lidé řídí morálními hodnotami, aniž by prokazovali svoji víru v Boha. Pak nastává otázka, odkud stát přejímá dodržování určitých zákonů. Odpověď je , že morálka vychází z Božích nařízení pro lid. Neexistuje tedy tvrzení, že morálka nemá žádnou autoritu. Tudíž víra v Boha a znalost Jeho zákonů zajišťuje optimální fungování společnosti. Vlivem tlaku Západu v druhé polovině 20.století se jako reakce vyhraňuje fundamentalismus islámu. Řešení vidím v přiblížení obou kultur Západu a Východu. Islám svým dodržováním morálních zásad reprezentuje své náboženské postoje.
|
|
|
Volba Emila Háchy prezidentem a její mediální obraz v dobových periodikách na přelomu let 1938-1939
Zdeňková, Aneta ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Volba Emila Háchy prezidentem a její mediální obraz v dobových periodikách na přelomu let 1938-1939" pojednává o přijetí mnichovské dohody, která zapříčinila, že Československo muselo podstoupit svá pohraniční území nacistickému Německu. Práce se dále zabývá abdikací Edvarda Beneše a především okolnostmi kandidatury, volby a prezidentského fungování nově zvoleného prezidenta Emila Háchy. Pokusí se přiblížit volbu Emila Háchy prezidentem, jeho mediální obraz ve vybraných periodikách, spolu s okolnostmi a dopady jeho politického fungování v čele Československa v období od 16. listopadu 1938, kdy se o Háchovi začalo mluvit jako o potenciálním kandidátovi na prezidenta, až do 16. března, kdy vznikl protektorát Čechy a Morava. Pro mediální rozbor bude čerpáno z deníků Právo lidu, Národní práce, Lidové noviny, Venkov a České slovo.
|
|
| |
host ::
RSS.